Každý ví, že zdaleka ne všichni lidé jsou stejní. To platí především o dětech. Každé z nich se vyvíjí jiným tempem, a i když existují určité průměrné věkové hranice pro dané milníky, je jen málo těch, které do nich budou pasovat.
Je tedy jen pochopitelné, že i v šesti letech, kdy začíná povinná školní docházka, je každé dítě jinak vyspělé. A to může představovat problém. Koneckonců ve škole se již požaduje určitá forma samostatnosti. Čeká se například, že se dítě bude umět samo přezout, pověsit bundu na háček a dojít k sobě do třídy. O tom, že musí samo zvládnout chodit na toaletu, ani nemluvě.
To však vyvolává v některých rodičích obavy. Přeci jen, přechod ze školky do školy je i psychicky náročný. Co když na to můj potomek ještě nemá? Je totiž pochopitelné, že předčasné zapojení do školy by mohlo způsobit dítěti nejen značné potíže, ale také stres, který by jej dále zbrzdil ve vývoji.
Zde naštěstí existuje řešení. Rodič má totiž právo požádat o odklad povinné školní docházky. To ovšem není tak jednoduché. V první řadě pro tuto žádost musí být pádný důvod. Následně je přezkoumáno, zda je dostatečně závažný na to, aby odklad ospravedlnil.
Většinou to probíhá tak, že je rodič i s dítětem pozván k vývojovému psychologovi, který se na děti specializuje. Ten si s ním popovídá, případně jej nechá provést několik činností – například zavázat uzel na botě. Díky tomu všemu pak může posoudit, zda je ona žádost o odklad oprávněná.
Vše samozřejmě probíhá velmi citlivě, zvláště s ohledem na dítě. Cílem zde není vyvolat v něm pocit méněcennosti, nýbrž posoudit, zda je již dostatečně zralé na školu. Nemusíte se tedy bát, že by v něm tento proces zanechal nějaké špatné následky. Zda o odklad požádáte je samozřejmě jen na vás. Je však dobré se zamyslet, zda je náš potomek skutečně tak pozadu s vývojem. Přeci jen, je dobré začít školu v pravý čas.